Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ekonomické indikátory a jejich soustavy
ROLLOVÁ, Lucie
Hlavním cílem diplomové práce je analýza ekonomických indikátorů a jejich soustav. Tyto indikátory se používají pro hodnocení ekonomického výkonu vybraných států. Je nezbytné těmto indikátorům a jejich vypovídacím schopnostem porozumět za účelem zvyšování životní úrovně země. Práce porovnává státy Visegrádské čtyřky a Německo, jako stát s nejsilnější ekonomikou v Evropě. První část je věnována teoretickému popisu makroekonomických ukazatelů a kompozitních indikátorů, které kvantifikují životní úroveň země. Zároveň jsou zde charakterizovány metody, které se používají pro komparaci států. Druhá část práce obsahuje vlastní komparaci vybraných států. Pro tuto analýzu byly použity data z hospodářských výhledů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Statistického úřadu Evropské unie. Vyhodnocená data byly následně použity pro vícekriteriální hodnocení variant. Výsledkem diplomové práce bylo zhodnocení hospodářského vývoje zemí Visegrádské čtyřky a Německa.
Analýza ukazatele Commitment to Development Index
Syrovátka, Miroslav ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Nováček, Pavel (oponent) ; Šauer, Petr (oponent)
Analýza ukazatele Commitment to Development Index Miroslav Syrovátka ABSTRAKT Index vstřícnosti k rozvojovým zemím se pokouší měřit účinek široké škály politik bohatých zemí, které napomáhají nebo omezují perspektivy rozvoje chudých zemí. Tyto politiky jsou řazeny do sedmi komponent tohoto indexu. Disertační práce analyzuje a hodnotí metodiku konstrukce indexu se zaměřením na jeho environmentální komponentu. Přestože je environmentální komponenta legitimní součástí konceptu tohoto indexu, obtížnost operacionalizace její vypovídací hodnotu omezuje. To je způsobeno jak specifickými problémy jednotlivých ukazatelů komponenty, tak nutností integrace ukazatelů environmentální politiky s ukazateli využívání globálních environmentálních zdrojů. Výsledky visegrádských zemí a korelační analýza poukazují na specifičnost environmentální komponenty v rámci celého indexu a nepřímo podporují závěry o její snížené vypovídací schopnosti. Práce diskutuje možnosti modifikace, a to jak na úrovni konstrukce a prezentace složeného indexu, tak na úrovni jednotlivých ukazatelů environmentální komponenty.
Analýza ukazatele Commitment to Development Index
Syrovátka, Miroslav ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Nováček, Pavel (oponent) ; Šauer, Petr (oponent)
Analýza ukazatele Commitment to Development Index Miroslav Syrovátka ABSTRAKT Index vstřícnosti k rozvojovým zemím se pokouší měřit účinek široké škály politik bohatých zemí, které napomáhají nebo omezují perspektivy rozvoje chudých zemí. Tyto politiky jsou řazeny do sedmi komponent tohoto indexu. Disertační práce analyzuje a hodnotí metodiku konstrukce indexu se zaměřením na jeho environmentální komponentu. Přestože je environmentální komponenta legitimní součástí konceptu tohoto indexu, obtížnost operacionalizace její vypovídací hodnotu omezuje. To je způsobeno jak specifickými problémy jednotlivých ukazatelů komponenty, tak nutností integrace ukazatelů environmentální politiky s ukazateli využívání globálních environmentálních zdrojů. Výsledky visegrádských zemí a korelační analýza poukazují na specifičnost environmentální komponenty v rámci celého indexu a nepřímo podporují závěry o její snížené vypovídací schopnosti. Práce diskutuje možnosti modifikace, a to jak na úrovni konstrukce a prezentace složeného indexu, tak na úrovni jednotlivých ukazatelů environmentální komponenty.
Možnosti využití kompozitních indikátorů při hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života
Petkovová, Ludmila ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Macek, Jan (oponent) ; Čadil, Jan (oponent)
Cílem této práce je analyzovat možnosti využití kompozitních indikátorů při hodnocení udržitelného rozvoje a kvality života. První otázkou je, zda jsou vůbec kompozitní indikátory vhodným nástrojem pro hodnocení této problematiky, a pokud ano, pak za jakých podmínek. Po nalezení odpovědi na tuto otázku je potřeba nalézt vhodné metody pro jednotlivé kroky konstrukce kompozitního indikátoru udržitelného rozvoje a kvality života a zhodnotit výhody a nevýhody plynoucí z jeho aplikace v této problematice. Srovnání jednotlivých metod jsem v práci provedla na základě příkladu jejich aplikace na vytvořený datový soubor, následným porovnáním výsledků a zhodnocením slabých a silných stránek uvažovaných metod ve vztahu k věcné stránce kompozitního ukazatele, kterou je v tomto případě udržitelný rozvoj, resp. kvalita života. Kompozitních indikátorů kvality života a udržitelného rozvoje vzniká velmi mnoho, potřeba tvorby dalších kompozitních indikátorů však svědčí o problematičnosti nalezení vhodného nástroje, který by byl obecně přijímán. Práce přináší v tomto ohledu závěry a doporučení, která by měla přispět k nalezení vhodné cesty v tvorbě kompozitních indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života, a zároveň srovnává v praxi využívané metody s metodami vycházejícími z teorie. Tyto metody jsou pro tento typ úloh doporučovány v odborné literatuře, nejsou však aplikovány u nejznámějších kompozitních indikátorů udržitelného rozvoje a kvality života. Zásadními aspekty, které byly při srovnání sledovány, jsou průhlednost výpočtů a interpretovatelnost výsledků, robustnost kompozitního indikátoru, která je úzce spjatá s vlastnostmi dat, a míra kompenzace ukazatelů, kterou agregační mechanismy umožňují. V práci jsem došla k závěru velmi sporného využití kompozitních indikátorů pro hodnocení udržitelného rozvoje jako takového. Doporučuji hodnotit pouze kvalitu života, která může být pojímána jako součást udržitelného rozvoje a je lépe kvantitativně zachytitelná. Zároveň jsou samotné podmínky kvality života lépe porovnatelné než udržitelný rozvoj mezi různými jednotkami, například mezi regiony. Následné srovnání metod je tedy soustředěno pouze na oblast kvality života. Výsledky naznačují, že nelze určit jednotná doporučení pro volbu metod, při každé konstrukci je nutné zvážit výhody a nevýhody uvažovaných metod. Zároveň však vedou k zamyšlení nad relevantností závěrů plynoucích z hodnocení kvality života pomocí kompozitních indikátorů, především pomocí jednoho čísla.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.